Helcaraxe

14. dubna 2018 v 9:48 | Galadwen |  Próza
Krásná Galadwenina báseň.


Helcaraxe

Noc bez konce a v srdci strach,
jen dálné hvězdy tiše září,
černá a bílá v temnotách,
jen chlad a smrt ti dýchá z tváří.

Vidíš na skále černý stín,
nad vojskem temná slova zazní,
pohřbena naděj v smrti klín,
srdce se mužům chvějí bázní.

Vrátit se chceš? Dál budeš spět
prokletý, Pány opuštěný,
v záhadný, nový, dálný svět
snad jen pro tebe vyvolený?

Východní obzor jasně vzplál,
to plachty, ráhna v dálce hoří.
Na temném břehu sám jsi stál
a cestu hledal hloubkou moří.

Na návrat zpět už pozdě je,
teď cesta jediná tě čeká:
v ledový kraj, kde naděje
se smrti stínu kolem leká.

Vojsko se hnulo, povel zní,
vichřice vane holou plání,
vysoké hvězdy svůj sen sní
v temnotách noci bez svítání.

Žít budeš, najdeš touhu svou?
V neznámé zemi válka plane,
za mořem ledu k boji zvou -
co má se stát, to ať se stane.

Helcaraxe! Ať v jeho klín
nepadneš, neusneš pod ledem,
ať opustíš zdráv jeho stín,
odejdeš v dál za svým osudem.

Kéž povede teď kroky tvé
jasných hvězd stvořitelka bílá
a ochrání tě v době zlé
a s tebou ať jde její síla!
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama