Na besedu v Rohanské bráně

30. března 2017 v 20:03 | Neklan |  Próza
Povídka na první téma : Gríma Červivec - Muž Rohanu a muž Sarumana, přišla od našeho milého enta Neklana. pojednává o Grímovi optikou zcela nečekanou a nezvyklou. Přiznejte se, kdo jste vůbec někdy přemýšlel o tom, že by Gríma třeba mohl mít taky rodinu?



Na besedu v Rohanské bráně


Zemí pánů koní kráčel pěší poutník, mířil k Rohanské bráně a potom snad dále na západ a na sever? Smrákalo se a na úpatí Bílých hor se rozhořely první rudozlaté hvězdy. Okna usedlostí. S nocí padla na poutníka i únava a tak se rozhodl poprosit místní o nocleh. K přenocování si vyhlédl dvorec nikoli nehonosný, ale patrně již delší dobu postrádající pevnou ruku hospodáře. Pouze jedno jeho okno zářilo do houstnoucí tmy.

Pes na dvorku na pocestného v klobouku a zaprášeném plášti vztekle zaštěkal. Pod mírným, dobráckým pohledem muže a při slovech, jež šeptem splynula po jeho plnovousu, však zkrotl a začal se lísat. Než došli k zápraží domu, stála již ve dveřích stará žena s lucernou a holí. Od pohledu přímá a nebojácná, uvyklá lecčemu.

"Kdopak jste a co mi chcete?" zeptala se přímo, přesto však vlídně. Snad uklidněna chováním psa, jenž málokomu důvěřoval? Mimoto příchozího provázelo něco, co ji samotnou uklidňovalo. Možná to že jeho plášť, ač zaprášený nebyl roztrhaný ani umaštěný? Ani nos ženu nevaroval před typickým průvodcem pobudů a vandráků.

"Říkají mi Šedoplášť nebo Šedý poutník a asi vědí proč. Mohl bych u Vás přenocovat?"

"Nu pojďte dál," řekla, "u mě se vždycky najde něco k snědku i kousek místa, kam hlavu složit. Odkudpak jdete, milý pane? Koukám, že zdaleka."

"Z Edorasu matko, ale vlastně ještě z větší dálky," odpověděl snímaje klobouk a rozpínaje plášť, kteréžto odložil v předsíni.

"V Edorasu mám vnuka, je rádcem samotného krále Théodena ve zlaté síni."

"Rádcem?" Nadzvedl muž obočí. "Jakpak se jmenuje?"

"Gríma. Byl jste přímo v Meduseldu? Potkal jste ho?"

"Ano, ano, mladý, ale bystrý muž. Můžete na něj být pyšná!"

"Ach Gríma, dlouho už tady nebyl. Snad je to více než pět let, kdy se ukázal naposled."

Muž sotva znatelně povytáhl obočí.

"Tenkrát se v létě na chvíli vrátil z Edorasu a celé dny jezdil na koni po kopcích. Byl duchem někde jinde, daleko. Promiňte, že vás tím obtěžuji. To víte, jsem tu sama a tak někdy za celý den s živou duší nepromluvím. Posaďte se, hned něco nachystám."

"Mně to nevadí, jen mluvte." řekl muž, a přívětivě se usmál, čímž strhl další lavinu vyprávění.

"Večer sedával u mne a rozprávěli jsme. Ale jaképak to bylo rozprávění, chvíli neposeděl. Jednou povídá: 'Babičko, vyprávěj mi o mé matce, měla také tak zlaté vlasy?' Vzpomněla jsem si na den, kdy nám můj Gálmód poprvé představil své děvče. 'Ano, nosila je svázané v bohatých copech.' řekla jsem mu. Zdálo se mi ale, že mě vůbec neposlouchá. Zeptala jsem se ho, jestli už kvete dobromysl. Když tak pořád lítá venku, jestli ji už někde neviděl. To víte, nejlepší je sbírat ji než začne plně kvést a Gríma to dobře věděl, však jsem ho to všechno naučila! Nohy mi už neslouží jako dříve, tak nemůžu obíhat každou stráň jako zamlada. Ale kdež by si byl chlapec všímal kvítí, jen něco zamručel a vyšel na zápraží. Dlouho tam stál a hleděl do noci na hvězdy.

Mluvil jste přímo s ním? Asi ne, že." prohodila, a aniž vyčkala odpovědi, pokračovala.

"Jednou, den před návratem do Edorasu, vrátil se jako vyměněný, ne že by přestal bláznit, ale oči mu svítily zas úplně jinak. 'Potkal jsem bílého čaroděje.' povídá. 'Pana Sarumana. Jel se dvanácti muži někam směrem k Adornu.' 'Cos dělal tak daleko?' ptám se. Neodpověděl. 'A co bylinky, viděls nějaké? Že tak darmo tratíš čas?' 'Simbelmynë kvete. Tedy v Edorasu rozhodně.' prohlásil. 'I ty trole,' okřikla jsem ho, 'vždyť ta kvete pořád, ale jestli takhle budeš bláznit, tobě nikdy nepokvete. Copak tě popad ďas? A to ses minule chlubil, že tě král přijal za nejmladšího rádce. To tedy nevím proč? Tvůj děd ani otec nikdy nebyli spokojení s tím, jak se umíš ohánět mečem, to ještě tak jazykem, to ti vždycky šlo. Ale jestli v Edorasu potřebují poradit, kde stojí mohyly, to je to s Markou už hodně špatné!' To víte, muž se synem byli tvrdí chlapi, ale Gríma byl vždycky trochu jiný, více po matce. Ale byl bystrý a musí se mu nechat, že si často pomohl slovy tam, kde jiní museli zamávat pěstí, nebo železem. Gálmód vždycky tvrdil, že když muži dojdou argumenty, má vždycky ještě dva: levý a pravý hák.

Ale ani ty mu asi nestačily, aby se domluvil se skřety někde na Východní polonině." dodala tiše s ironií ženy znalé smrti, přesto se však na chvíli odmlčela a její oči vyhledaly oporu krbové římsy.

"To bylo osmnáct let zpátky. Proto pak Gríma vyrůstal u nás. Můj muž, jeho děd, jej ale držel zkrátka a nic mu neprominul, tak jsem jej alespoň občas vzala s sebou na bylinky, ať si může vydechnout. Možná nebyl nejhbitější, ale na tohle měl talent. Za čas věděl některé věci líp než já. To víte, paměť mám taky jen jednu. Už se mi kolikrát plete, co je na rány a co na popáleniny. Co užívat vnitřně a co zevně, ale on v tom chyby nedělal. Jsou bylinky, se kterými je třeba opatrně, dáte o lístek víc a otrávíte, místo abyste pomohl. A co vy? Už musíte být unavený! A já pořád jen klábosím, jsem já to ale hostitelka. Pojďte, ustelu vám. Nevadí vám ten pes, já jsem zvyklá brávat jej na noc dovnitř, ale kdyby vás obtěžoval, klidně řekněte?"

"Ne, nevadí mi." odtušil Šedoplášť, když usedal na nízké lůžko.

Zakrátko spali. Muž natažený na loži a pes stočený u něj. Uhlíky v krbu ještě chvíli matně řeřavěly do tmy, než zamrkaly a s vydechnutím úzkého praménku dýmu usnuly rovněž.


Když žena s rozbřeskem vstala, byl poutník pryč. Pes ležel jako by se za celou noc nepohnul a spokojeně oddychoval. Když však přistoupila k lůžku, líně otevřel oči a zavrtěl ocasem. Místností se, mezi vůněmi sušených bylin, linula nová, slabá, ale příjemná vůně. A ženě došlo, že vlastně není až tak nová. Cítila ji už včera.

Na stole ležel svazeček dobromysli. Letos už kvetla.






Poznámka autora: Ve dvou věžích mluví Gandalf o tom, že stáličky rostly tam, kde odpočívali velcí muži Rohanu. Ačkoli se o nich mluvívá v souvislosti s mohylami králů, myslím, že se jejich výskyt dá vztáhnout i na hroby jiných hrdinů a tam svou poznámkou mířila Gríova babička. Je však možné, že si tuto poznámku Gríma vztáhl úžeji a později spojil s nadějemi, které mu vnukla spolupráce se Sarumanem a důvěra v jeho moc.

Omlouvám se, že jsem moc nevysvětlil, jak se Gríma dostal do Théodénových služeb, ale tuším, že jakožto Rohir prostě přišel do Edorasu a své služby mu nabídl. Tenkrát ještě pravděpodobně upřímně a bez postranních úmyslů.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 M. M. | E-mail | Web | 5. dubna 2017 v 17:55 | Reagovat

Miluju Pána Prstenů! Skvělý článek!

2 Neklan Neklan | 22. dubna 2017 v 14:44 | Reagovat

[1]: Díky, jsem rád, že se Ti povídka líbila. Díval jsem se na Tvůj blog a vidím, že taky píšeš. Nemáš náhodou třeba taky nějakou středozemskou povídku, o kterou by ses chtěl podělit?

3 M. M. | E-mail | Web | 22. dubna 2017 v 21:21 | Reagovat

[2]:V záloze žádnou nemám, ale nebráním se tomu, nějakou napsat. Nechceš mi taky na oplátku napsat závěr k mé povídce Králova volba? Možná si na ní na mém blogu narazil. Tady je odkaz: http://scajikemvkresilku.blog.cz/1702/kralova-volba
Mohl by si mi prosím přiblížit kam a komu mám svou povídku poslat?

4 Neklan Neklan | 22. dubna 2017 v 22:54 | Reagovat

[3]: Buď zdráv!
Tyjo, ani jsem nečekal odpověď tak rychle a tak kladnou. :-D O tento blog se zatím starají děvčata z Mittalmaru (http://mittalmar.blog.cz/1702/quentaro) a toto je vlastně jeden z projektů, který založila. Já jsem v podstatě externí přispěvatel, který si původně myslel, že sem bude chodit jenom číst. :-D Však se klidně tady po blogu trochu porozhlédni, zatím tu toho není příliš, tak se myslím vcelku rychle zorientuješ.

Pokud bys měl nějaký příspěvek můžeš jej zaslat na e-mail quentaro@seznam.cz - který obsluhují právě již výše zmíněná děvčata. Kdybys náhodou neměl náměty, nebo Tě naopak něco konkrétního zajímalo, tak si můžeš vybrat z témat (http://quentaro.blog.cz/1701/temata), případně připsat svůj požadavek. A v ideálním případě se můžeš i zapojit do soutěže O Gondorský semenáček: http://mittalmar.blog.cz/1704/propozice-souteze-o-gondorsky-semenacek-2017

Jinak blog Mittalmar můžu vřele doporučit, pokud opravdu máš zájem o Středozemskou tématiku a samozřejmě i další blogy:
aredhelbila.blog.cz - Aredhel píše ty nejlepší Středozemské povídky jaké jsem kdy četl.
http://cinealton.blog.cz/ - Šárka nádherně kreslí a maluje.
http://aegeribelegore.blog.cz/ - Aegeri jak by smet.
Pak jsou tady v levé liště nějaké odkazy na souhrnnější stránky - výtvarné, hudební.

Co se týče "Královy volby" všiml jsem si jí, a ten začátek vůbec není špatný, ale zatím bohužel nebyl čas, abych se tím zaobíral nějak hlouběji. Nemůžu Ti teď slíbit, že něco napíšu, ačkoli to ani nevylučuji - rozhodně s tím ale nepočítej na sto procent.

Omlouvám se za tak stručnou odpověď. :-D Já to ale jinak moc neumím. (No však si možná časem všimneš.)
Ať se Ti daří!

5 M. M. | E-mail | Web | 23. dubna 2017 v 13:21 | Reagovat

[4]: Jéé, děkuju. Tvá odpověď mi úplně stačí! Určitě se o nějaký výtvor pokusím!

6 Irith Irith | Web | 23. dubna 2017 v 17:38 | Reagovat

[5]: Ty sám tedy píšeš? A zajímáš se o Tolkienovo dílo?

7 Neklan Neklan | 23. dubna 2017 v 18:18 | Reagovat

[5]: Uf, jsem rád, že tě neodradila má stručnost. :-D Úplně stačí je potěšující hodnocení. :-D Rozhodně se pokus o cokoli, myslím, že nebudu sám, kdo si rád počte.

8 M. M. | E-mail | Web | 24. dubna 2017 v 15:19 | Reagovat

[6]: Někdy rád píšu. Ne pravidelně, ale občas přece.
Tolkiena mám moc rád, ale asi bych se nenazval úplným odborníkem. :)

9 Irith Irith | Web | 24. dubna 2017 v 19:55 | Reagovat

[8]: Důležité je nadšení, odborná způsobilost přijde časem :-)
Pokud bys ale něco měl, rozhodně pošli, jak již psal Neklan. No o Semenáčku už jsi předpokládám také slyšel :-)
Tedy, připadám si jak verbíř... i když se Neklanem si, jak vidím, nezadám. Ale každá nová duše je více než vítána :-)

10 Neklan Neklan | 27. dubna 2017 v 18:04 | Reagovat

[8]:Jak (moudře) :-D píše Irith, nadšení je dobrý základ. Myslím, že většina z nás jsou spíše nadšenci než odborníci, ačkoli existují i (bílé) výjimky - tedy nadšení odborníci.:-D

[9]: Verbující hobit - to je krása - vlastně je to asi taky výjimka - protože do zbraně se myslím hobiti většinou neverbovali (až na jistého Pytlíka) a k jídlu a oslavám je nebylo třeba verbovat. S tím zadáním nevím nakolik je to žhavé. :-D Jen jsem se snažil podpořit myšlenku, která mi přišla dobrá. :-)
"Více než vítána" je, mám dojem, možno vzíti i doslovně. :-D

11 drozd drozd | 1. června 2017 v 15:54 | Reagovat

Takového Gandalfa bych chtěl potkat.....................
Krásné,moc!

12 Neklan Neklan | 1. června 2017 v 19:21 | Reagovat

[11]: Dík. Nejsi sám, kdo by chtěl Gandalfa potkat - takového, nebo makového (tedy samozřejmě krom případů, kdy by měl potřebu pohladit mě Glamdringem :-)).
A co Ty? Nepíšeš taky něco, krom komentářů (teda, to jakože díky i za ně) ale kdybys náhodou měl něco v hlavě, na papíře, nebo dokonce v jedničkách a nulách, myslím, že nebudu sám, koho by to zajímalo.

13 drozd drozd | 2. června 2017 v 16:55 | Reagovat

Tvůj Gandalf má v sobě něco...hlubokého...kdo Ti byl asi inspirací?Určitě Tolkien,jinak to nejde,pak snad,podle mě citlivá a přesvědčivá práce pana McKellena...,nicméně tuším tam ještě něco navíc... Ten kontrast v chování psů na černé jezdce a na Tvého Gandalfa-krásné!
A dobromysl přinesená právě Gandalfem!
Chudák Gríma,snad dostal ještě šanci.

Ináč,nějak se neodvažuji psát,když čtu Vaše povídky...
Jste fakt dobří!

14 Neklan Neklan | 2. června 2017 v 22:06 | Reagovat

[13]: No, viděl bych to tak, že "můj Gandalf" jak to píšeš je ve skutečnosti vypůjčená postava, stejně tak je vypůjčené prostředí a vše ostatní, co se odehrává okolo. Nemyslím si, že bych měl nárok tvrdit, že je "můj" - a Gandalf prostě sám o sobě je postava, kterou stojí za to potkat. Inspirací není málo, ale hlavní inspirací byl (je) Gandalf sám. (Někdy mám pocit, že ho to baví - na Západě se jmenoval Olórin, asi to s tím souvisí.) Nevím, co vše máš od Tolkiena načteno, ale čím víc, tím líp. (Tedy, ne že bych já četl všechno - to myslím ani zdaleka ne, je to totiž trať víc než marathónská.) Takhle ta moje odpověď možná zní jako blábol, ale to je v pořádku. :-D

Gríma dostal šancí několik - některé jsou zaznamenané v Pánu Prstenů. Je tam taky vždy uvedeno, jak s nimi naložil. Bohužel, nedá se svítit - nebyl jediný nepoučitelný ve Středozemi. (A mimo kruhy Ëa - Eru suď.)

Ináč piš. Kdyby ve Středozemi zpívala jen Melian, chyběl by zpěv slavíků, kdyby zpívala jen Melian a slavíci, chyběl by zpěv drozdů a všech ostatních ptáků. Každý zpívá, jak umí, ale škoda je každé písně, která nezazněla. A s příběhy je to zrovna tak. Kdybych se měl měřit s Tolkienem, nebo jinými podobnými obry, taky bych nepsal.
(pročti si komentáře výše, mám dojem, že Irith odpověděla i Tobě)

15 drozd drozd | 2. června 2017 v 22:25 | Reagovat

Jistě-vypůjčená postava...ale musel bych s ním prožít aspoň rok od jare do jara,abych napsal to co Ty.Tak jako Aredhel MUSELA nějak žít s elfy,jinak Vás nechápu!!!
  ..a to nejste sami,co se v povídkách dotýkají Ardy na nejmíň konečky prstů-tenhle blog to,mimo jiné,dokazuje.

16 Neklan Neklan | 2. června 2017 v 23:06 | Reagovat

[15]: XD Aredhel je elfka - tím to bude, zeptej se její nejmladší sestry. :-D
Nemám pocit, že by zrovna o Gandalfovi psát bylo tak strašně složité - je málo postav o které by toho sám Tolkien napsal tolik, z čeho se dá vycházet. Navíc když se člověk pozorně rozhlíží (ať už v knihách, nebo klidně tady u nás na Světě) a vnímá, myslím, že inspirace se dá najít dost.
Když člověk připustí, že to od nás do Středozemě není až tak daleko, dá se pochopit leccos. Jeden kamarád (nejen o tom) napsal píseň: https://www.youtube.com/watch?v=BzHpFolaphM
A já osobně vycházím ještě z jednoho zdroje - a to je Tolkienova pohádka Kovář z Velké Lesné.

17 Irith Irith | Web | 4. června 2017 v 8:28 | Reagovat

[15]: Samozřejmě že piš :-) Nejhorší je udělat první krok.
Ale, víš, když jsme ten blog zakládali, když jsme zakládali Semenáček, říkali jsme si, že i kdyby to donutilo jednoho jediného člověka vytvořit něco, co by normálně neudělal, něco nového, krásného, stálo nám to za to. A o to jde. Ne o to kdo umí psát nejlépe, kdo je nejvíc elf nebo má nejoriginálnější přezdívku. Ale o to tvořit. Něco nového, úžasného. Krásného. Plnit bílá místa a snít.

18 drozd drozd | 4. června 2017 v 9:40 | Reagovat

Děkuju za krásná oběma za krásná povzbuzení!!!

19 Irith Irith | Web | 5. června 2017 v 19:05 | Reagovat

[18]: Není vůbec zač :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama