Roklinka

Sobota v 21:54 | Timbo, Pomněnka, Třezalka |  Poezie
Druhá z básní odkazuje na údolí Imladris, kterému se ostatně bude věnovat ještě více děl. Nějak hráče údolí Roklinky, jak jim bylo ukázáno ve hře uchvátilo a zejména většinu z nich uchvátila Tani, jako Paní Arwen.
 

Středozemská postava

15. září 2017 v 1:57 | Elsa |  Poezie
Sonet o postavě ze Středozemě. Co říct víc? Možná jen to, že elf ze hry byl hnědovlasý (Irith) a žádný hobit je po cestě na svačinku nepozval. Jen hraničář před unavenými poutníky v hospodě drze popíjel svůj rudý mok (malinovka), dokud ho nevyhnala svatba.

Hildifons

10. září 2017 v 12:32 | Aredhel |  Poezie
Na začátku srpna proběhla v rámci naší slavnosti Radostin velká hra. Hru připravila Irith a vyprávěla v ní další ze příběhů Tří sester. Jednalo se o jakousi větší stopovačku. Reportáž ze hry brzy vyjde na Mittalmaru. Když Irith hru připravovala, uvažovala, jak udělat "životy", protože hráčí mohli relativně často herně umřít. Pohrávala si s myšlnkou jakési životové banky, kam by si hráči vždy museli pro nový život dojít, ale nakonec zvolila originálnější a užitečnější způsob. Pokud hráči v průběhu hry umřeli, mohli si život vrátit tím, že napsali báseň na nějakou Středozemskou postavu či událost. Takto se sešlo mnho krásných básní, které budou postupně zveřejňovány zde, na Quentaru. A jako tématický úvod (ve hře hráči hledali ztraceného Bralovského bratra Hildifonse) si můžete přečíst Aredhelinu báseň Hildifons.
 


Biely strom

1. září 2017 v 8:42 | Eva Zahradníková |  Poezie
Jak jste si pravděpodobně všimli, přes prázdniny jsme na tomto blogu nevydávali. Většina lidí je stejně pořád pryč a nestíhali by tak články číst. S novým školním rokem se ale zvyšuje i aktivita Quentaro. A těšit se můžete zejména na básně.
Jako překrásný úvod jsme zvolili báseň Biely strom od Evy Zahradníkové.

Sedm kluků a pes - VI

12. července 2017 v 12:00 | Jana Kopečková - Pažoutová |  Próza
Poslední kapitola. A ozvěna věcí příštích.

Soumrak severu: Do ticha

5. července 2017 v 23:59 | Jeremiáš |  Próza

Skřet ryčel krvežíznivým vzrušením a řítil se přímo k němu. Jeho rezaté sekery, pokryté směsí tuhnoucích tělních tekutin a bláta, protínaly vzduch.

Staldo s bušícím srdcem natáhl tětivu.

"Zdechneš, červe!" kvičel netvor. Od hobita ho dělilo jen několik posledních kroků.

Klid. Zadrž dech.

Miř na hlavu.

Sedm kluků a pes - V

28. června 2017 v 21:52 | Jana Kopečková - Pažoutová |  Próza
Pátá kapitola.

Soumrak severu: Jiskérky

21. června 2017 v 21:00 | Jeremiáš |  Próza

"Nepůjdeme!"

"Co dlužíme králům Arthedainu? Nestačila jim krev, kterou jsme prolili před Fornostem?"

"Znovu umírat nebudeme!"

To zní, jako kdybyste všechno to krveprolévání a umírání sami zažili.

Sedm kluků a pes - IV

14. června 2017 v 6:27 | Jana Kopečková - Pažoutová |  Próza
Čtvrtá část a jsme za půlkou.

Soumrak severu: Ledová ruka

7. června 2017 v 16:00 | Jeremiáš |  Próza

Vítr skučel za okny a kapky zuřivě pleskaly na prastarých vitrážích.

Duněl hrom. Nad městem zuřila bouře a zvuky blesků se mísily s rachotem balvanů, které přes hradby metaly obléhací stroje. Z ulic do trůnního sálu tlumeně doléhaly výkřiky hrůzy, mísící se s hrdelním skandováním skřetů.

Všude panoval shon.